...ano, musím potvrdit slova meniny, že Lisabon je vesnice...protože jaká je pravděpodobnost, že kluk (jeden z těch good-looking guys), který s váma jede autobusem z ikey, je kamarád/spolužák vaší spolubydlící? jaká je pravděpodobnost, že slečna, kterou jste jeden večer viděli v ehm velmi úzkém kontaktu s jedním vaším novým kamarádem, bude spolubydlící slečny, kterou poznáte den následující? jaká je pravděpodobnost, že znovu potkáte Itala, na jehož oslavu narozenin jste se dostaly vlastně náhodou a povídali jste si cca 5 minut o alkoholu a tak? o to víc vás překvapí, když s vámi jde o pár dní později pařit do Bairro Alto a ještě k tomu si vás pamatuje:))...
taky jsme byly na naší první oficiální erasmus party, organizované Erasmus Student Network...no, bylo to dost o ničem - na prostoru o něco málo větším než náš pokoj (náš pokoj má 25m2) tancovalo a svíjelo se kolem sto až stopadesáti lidí, zbytek postával a pokuřoval venku (slečny z United Kingdom velice letně oblečeny, byla mi z nich trochu zima, přece jenom ve 2 ráno není ani tady ještě úplný vedro)...tak jsme to za chvíli zabalily a šly dom...takže Minimercado asi už ne-e...ale bylo to i tak fajn:)
tak to by bylo ode me aspoň na chvilku vše, mějte se...
beijinhos, A.
čtvrtek 28. února 2008
první týden utekl jako voda... v Tejo
tak máme za sebou první týden v Portugalsku, první týden v novém bytě. moc se mi do psaní nechce, ale slíbila jsem to a sliby se maj plnit blabla... :) je toho tolik, o čem bych mohla psát. jak jsme hned první den jely do IKEA a nakoupily si tam všechno potřebné a krásně zglobalizované, že si zase připadáme skoro jako doma... jak jsme hned první večer potkaly nedaleko našeho domu krajana, který si tady v Lisabonu vydělává hraním na kytaru a taky že ho pořád znovu a znovu potkáváme, takže se nám už několikrát stalo, že jen tak jdeme po ulici a najednou se za náma ozve: Jééé, čau holky! Jak je? no svět (tedy Lisabon) je prostě malej. taky bych mohla psát o tom, jak jsme strávily víkend po barech a restauracích ve čtvrti Bairro alto, která je tím vyhlášená a je jen 10 minut pěšky od našeho bydliště :D jak jsme byly na oslavě narozenin jakéhosi Itala a potkaly tam asi 5 dalších Čechů převážně z Ostravy. a taky bych mohla napsat něco o našich spolubydlících. v bytě bydlí celkem 6 lidí, my v doublu, ostatní mají každý svůj pokoj. je nás tu 5 holek a 1 ehm... chlap. je mu asi 50, je to údajně Moldavan (nebo tak něco), někde pracuje a moc tady nepobývá. potkala jsem ho jednou a nerozumněla jsme mu ani slovo. mluvil jazykem, který měl být zřejmě portugalština, ale taky trochu ruština a kdoví co ještě. ale vypadá celkem v poho. další tři spolubydlící jsou Němky. Všechny studují na Universidade Nova (což není ta naše) a všechny jsou sympatický. Dvě z nich (Angie a Frederike) moc neznáme, bo příští týden se vrací do Německa, takže teď cestují a moc se s náma nevybavují. Poslední je Nora. Je z Hamburku a je skvělá. Přijela o 2 dny dřív než my, takže je na tom podobně jako my a navíc neumí ani slovo portugalsky. Studuje ekonomiku a je tady stejně jako my jenom na letní semestr. Už s ní máme domluvený večery s našema oblíbenýma TV seriálama chodíme spolu občas večer ven. Je fajn :)
No a pak bych taky ještě měla napsat o tom, že jsme byly v pondělí na výletě v Cascais, což je takové portugalské Saint-Tropez. Palmy, milionářské vilky a písečné pláže. Bylo fakt nádherně, teploměr v příměstském vlaku (který jezdí úplně přesně na čas!!!) ukazoval venkovní teplotu 25°C. svítilo slunce, skoro vůbec nefoukalo a všichni Portugalci se kouleli v péřových zimních bundách nebo aspoň kabátech a my... no však vidíte na fotce, jak jsme byly oblečený :D nějak jim tady ještě pořád nedochází, že je sice únor, ale hodně jarní únor. strávily jsme v Cascais celý den (ehm... vstávaly jsme dokonce o půl 10!!!). koupily jsme si oběd, který jsme snědly na pláži (no jo, byl to McDonald´s), pak jsme jako malý blbly mezi vlnama (nebojte, smočily jsme jen nohy) a psaly do písku, potom jsme si daly kafe v kavárně s výhledem na rybáře, turisty a příliv a nakonec jsme se vrátily navečer domů. nádherný výlet. těžko říct, jak moc se nám bude dařit dodržovat alespoň minimální docházku s takovým lákadlem hned za rohem.
taky bych ještě mohla napsat, jak jsme si včera udělaly výlet do čtvrti Alfama, která je v Lisabonu ta nejstarší a jediná, která přežila zemětřesení v roce 1755. šly jsme tam samozřejmě pěšky (už víte, že bydlíme v centru a že Lisabon je vesnice). čtvrť je to krásná. připadala jsem si tam trochu jako na pařížském Montmartru, ale je teda špinavá a tak nějak... jak to říct... no smrdí to tam. Pořád máme raději naše krásné Bairro alto. a včer nás nejvíc dostala cena kafe uprostřed města. malá káva zvaná BICA (bez mlíka) stála 50 centů a větší s mlíkem 90 centů. kde si v Praze dáte kafe za 13 Kč?
no zakončila bych tenhle post tím, že se nám tady mooooooooc líbí. Lisabon je úžasné město. Působí na nás podobně jako Praha, ale má navíc moře a teplo je tady taky větší. lidi jsou tu zatím moc milí, tak jenom doufáme, že i ve škole se nám bude líbit. a jo... škola!!! o té jsem se nějak zapomněla zmínit... :D začínáme v pondělí 3. března. zatím nic moc nevíme. bude nějaký meeting pro nové erasmáky, tak tam se snad dozvíme víc. už alespoň máme kartu studenta a vyzkoušely jsme i školní jídelnu, kde za 2 éčka dostanete hafo jídla a je to moc dobrý. vůbec to nechutnalo jako UHO.
no a pak jsme vlastně ještě byly v největším nákupáku na Iberském poloostrově a a potkaly se s několika dalšíma erasmačkama, taky plánujeme photo session se dvěma holkama, které známe přes flickr a tak dále a tak dále... je toho moc, ale to zase příště.
mějte se krásně :-*
m.
No a pak bych taky ještě měla napsat o tom, že jsme byly v pondělí na výletě v Cascais, což je takové portugalské Saint-Tropez. Palmy, milionářské vilky a písečné pláže. Bylo fakt nádherně, teploměr v příměstském vlaku (který jezdí úplně přesně na čas!!!) ukazoval venkovní teplotu 25°C. svítilo slunce, skoro vůbec nefoukalo a všichni Portugalci se kouleli v péřových zimních bundách nebo aspoň kabátech a my... no však vidíte na fotce, jak jsme byly oblečený :D nějak jim tady ještě pořád nedochází, že je sice únor, ale hodně jarní únor. strávily jsme v Cascais celý den (ehm... vstávaly jsme dokonce o půl 10!!!). koupily jsme si oběd, který jsme snědly na pláži (no jo, byl to McDonald´s), pak jsme jako malý blbly mezi vlnama (nebojte, smočily jsme jen nohy) a psaly do písku, potom jsme si daly kafe v kavárně s výhledem na rybáře, turisty a příliv a nakonec jsme se vrátily navečer domů. nádherný výlet. těžko říct, jak moc se nám bude dařit dodržovat alespoň minimální docházku s takovým lákadlem hned za rohem.
taky bych ještě mohla napsat, jak jsme si včera udělaly výlet do čtvrti Alfama, která je v Lisabonu ta nejstarší a jediná, která přežila zemětřesení v roce 1755. šly jsme tam samozřejmě pěšky (už víte, že bydlíme v centru a že Lisabon je vesnice). čtvrť je to krásná. připadala jsem si tam trochu jako na pařížském Montmartru, ale je teda špinavá a tak nějak... jak to říct... no smrdí to tam. Pořád máme raději naše krásné Bairro alto. a včer nás nejvíc dostala cena kafe uprostřed města. malá káva zvaná BICA (bez mlíka) stála 50 centů a větší s mlíkem 90 centů. kde si v Praze dáte kafe za 13 Kč?
no zakončila bych tenhle post tím, že se nám tady mooooooooc líbí. Lisabon je úžasné město. Působí na nás podobně jako Praha, ale má navíc moře a teplo je tady taky větší. lidi jsou tu zatím moc milí, tak jenom doufáme, že i ve škole se nám bude líbit. a jo... škola!!! o té jsem se nějak zapomněla zmínit... :D začínáme v pondělí 3. března. zatím nic moc nevíme. bude nějaký meeting pro nové erasmáky, tak tam se snad dozvíme víc. už alespoň máme kartu studenta a vyzkoušely jsme i školní jídelnu, kde za 2 éčka dostanete hafo jídla a je to moc dobrý. vůbec to nechutnalo jako UHO.
no a pak jsme vlastně ještě byly v největším nákupáku na Iberském poloostrově a a potkaly se s několika dalšíma erasmačkama, taky plánujeme photo session se dvěma holkama, které známe přes flickr a tak dále a tak dále... je toho moc, ale to zase příště.
mějte se krásně :-*
m.
pátek 22. února 2008
čtvrtek 21. února 2008
Erasmus são férias.
Tak tedy, jelikož už jsme v Lisabonu plus minus třetí den, je načase napsat naše první dojmy...
Cesta byla únavná, poměrně dlouhá, plná ukřičených italů, ale co se dá dělat. Když jsme s menším zpožděním dorazily do Lisabonu, na letišti nás již čekala Hanka, která si nás vzala na starost (tímto jí strašně moc moc moc děkujem, za všechno, co pro nás udělala, absolutně si nedovedu představit, co bychom bez ní dělaly!!děkujeme Hani). První noc jsme tedy měly strávit u ní na koleji. Vzhledem k tomu, že na kolejích návštěvy nesmí přespávat, bylo tak trochu obtížné se tam propašovat i s těmi našimi kufry (můj vážil 20.7kg meniny 20.3kg, neplatily jsme nic navíc:)) Když jsme dorazily do ulice, kde se daná residence nachází, nastal problém - kolejbába, která má padla už ve 4 odpoledne, v těch půl deváté stále stála před dveřma a vesele se vykecávala s nějakým chlápkem. No, takže jsme si sedly k vedlejšímu vchodu a tak hodinku čekaly, než si to všechno dopoví a my se budem moct dostat dovnitř:) to se podařilo a my tak měly kde hlavu složit, což nás velice potěšilo, já už byla fakt dost unavená...
Druhý den jsme vyrazily směr škola, hodinku si počkaly na zahraničním oddělení, dostaly portugalské simkarty v erasmusbalíčku, šly si zařídit tramvajenku - portugalci asi dostatečně nechápou význam slova "urgente", v jejich pojetí to znamená vyřídit tramvajenku do 24 hodin, ehm, pokud je to v normální čekací lhůtě, tak cca týden?.
No a pak už se nachýlil čas, kdy jsme se měly konečně nastěhovat do našeho nového bydliště. Rozhodly jsme se využít služby taxi, což se nakonec ukázalo jako trošičku nešťastné... Taxikář netušil, kde je ulice, kde bydlíme, netušil, jak se dostat do čtvrti, kde bydlíme, takže to nakonec dopadlo tak, že jsem vytáhla mapu a navigovala - jo, teď zatočte doprava, no ještě rovně, jj, už tady budem....podotýkám, že nebydlíme nikde na okraji města, nýbrž v naprostém centru!
tak jsme nakonec zdárně dorazily, taxikář nám za to své bloudění dal slevu celých 30c....grrr...to jeho bloudění ale na taxametru způsobilo nárůst minimálně o dvě eura, nj, stane se...
beijinhos, Andreizinha
+ photo by menina :)
Cesta byla únavná, poměrně dlouhá, plná ukřičených italů, ale co se dá dělat. Když jsme s menším zpožděním dorazily do Lisabonu, na letišti nás již čekala Hanka, která si nás vzala na starost (tímto jí strašně moc moc moc děkujem, za všechno, co pro nás udělala, absolutně si nedovedu představit, co bychom bez ní dělaly!!děkujeme Hani). První noc jsme tedy měly strávit u ní na koleji. Vzhledem k tomu, že na kolejích návštěvy nesmí přespávat, bylo tak trochu obtížné se tam propašovat i s těmi našimi kufry (můj vážil 20.7kg meniny 20.3kg, neplatily jsme nic navíc:)) Když jsme dorazily do ulice, kde se daná residence nachází, nastal problém - kolejbába, která má padla už ve 4 odpoledne, v těch půl deváté stále stála před dveřma a vesele se vykecávala s nějakým chlápkem. No, takže jsme si sedly k vedlejšímu vchodu a tak hodinku čekaly, než si to všechno dopoví a my se budem moct dostat dovnitř:) to se podařilo a my tak měly kde hlavu složit, což nás velice potěšilo, já už byla fakt dost unavená...
Druhý den jsme vyrazily směr škola, hodinku si počkaly na zahraničním oddělení, dostaly portugalské simkarty v erasmusbalíčku, šly si zařídit tramvajenku - portugalci asi dostatečně nechápou význam slova "urgente", v jejich pojetí to znamená vyřídit tramvajenku do 24 hodin, ehm, pokud je to v normální čekací lhůtě, tak cca týden?.
No a pak už se nachýlil čas, kdy jsme se měly konečně nastěhovat do našeho nového bydliště. Rozhodly jsme se využít služby taxi, což se nakonec ukázalo jako trošičku nešťastné... Taxikář netušil, kde je ulice, kde bydlíme, netušil, jak se dostat do čtvrti, kde bydlíme, takže to nakonec dopadlo tak, že jsem vytáhla mapu a navigovala - jo, teď zatočte doprava, no ještě rovně, jj, už tady budem....podotýkám, že nebydlíme nikde na okraji města, nýbrž v naprostém centru!
tak jsme nakonec zdárně dorazily, taxikář nám za to své bloudění dal slevu celých 30c....grrr...to jeho bloudění ale na taxametru způsobilo nárůst minimálně o dvě eura, nj, stane se...
beijinhos, Andreizinha
+ photo by menina :)
sobota 16. února 2008
trička, sukně, kalhoty, ponožky...
...a spousta dalších věcí - slovníky, učebnice, kosmetika....je toho tolik a tolik. Můj pokoj momentálně vypadá jak po výbuchu a nejsem si jistá, že v úterý dopoledne to bude vypadat nějak jinak:/ vůbec se mi nechce se pustit do balení, do přemisťování věcí, které jsem nashromáždila na postel (ještě, že má drahá sestra už taky odjela do ciziny, jinak netuším, jak bychom se tam obě dvě vešly), do kufru, batohu a já nevím, kam ještě. Teď jsem se podívala na odpočítávadlo a zbývá cca 2 dny 16 hodin a pár minut k tomu...to je tak děsivý...už i goodbye parties máme s meninou za sebou, takže už opravdu jenom balíme a připravujeme se.
Pořád přemýšlím, co všechno opravdu budu potřebovat, co zas tolik ne a je tedy možnost to tady nechat, popř. si to nechat přivést později. To je vážně boj...nejradši bych zalezla do postele a zaspala to...a naivně doufala, že až se vzbudím, tak budu mít zabaleno a popř. i budu už přenesena do země Lusitánů...opravdu zoufalé:)
no, takže jsem si dala pauzu od shromažďování léků (ty se mi taky můžou hodit, že) a zpět do balení...
beijinhos, Andreizinha
Pořád přemýšlím, co všechno opravdu budu potřebovat, co zas tolik ne a je tedy možnost to tady nechat, popř. si to nechat přivést později. To je vážně boj...nejradši bych zalezla do postele a zaspala to...a naivně doufala, že až se vzbudím, tak budu mít zabaleno a popř. i budu už přenesena do země Lusitánů...opravdu zoufalé:)
no, takže jsem si dala pauzu od shromažďování léků (ty se mi taky můžou hodit, že) a zpět do balení...
beijinhos, Andreizinha
úterý 12. února 2008
a ještě něco
tak já už teda taky něčím přispěju :)
přidala bych, že kromě fotografování a toho ostatního, co máme rády a Andreizinha to už jmenovala, jsme ještě fanynky všech možných (i nemožných?) seriálů hlavně americké výroby (což teda zrovna v období stávky scénáristů není jednoduchý) a poslední dobou se předbíháme ve sbírání filmů staršího a starého data vzniku (např. Funny face, West side story, Rebel without a cause atd.) musíme se přece vybavit na cesty :)
času do odjezdu nám už tedy opravdu nezbývá moc, tak nám hlavně přejte, abychom to všechno ještě stihly zařídit a vyřídit (je toho fakt moooooooooc) a v klidu jsme odjely, Andreizinhiných katastrofických scénářů si nevšímaje.
neslibujeme, že budeme na tenhle blog přispívat pravidelně, ale budeme se snažit, abyste na nás nezapomněli a počtení vás aspoň občas a aspoň trochu bavilo. těšíme se, i když alespoň u mě se už začínají projevovat trochu rozporuplné pocity, ale to je asi normální, když jde člověk do něčeho novýho a docela zásadního. no popravdě se nejvíc bojím toho, že těm hobitím portugalcům nebudu vůbec rozumět, bo jsem se na slovíčka koukla naposledy loni v červnu před zkouškou, ale třeba se do toho časem dostanu. no doufám. dám vám vědět :D
you know you love us :)
xoxo, m.
přidala bych, že kromě fotografování a toho ostatního, co máme rády a Andreizinha to už jmenovala, jsme ještě fanynky všech možných (i nemožných?) seriálů hlavně americké výroby (což teda zrovna v období stávky scénáristů není jednoduchý) a poslední dobou se předbíháme ve sbírání filmů staršího a starého data vzniku (např. Funny face, West side story, Rebel without a cause atd.) musíme se přece vybavit na cesty :)
času do odjezdu nám už tedy opravdu nezbývá moc, tak nám hlavně přejte, abychom to všechno ještě stihly zařídit a vyřídit (je toho fakt moooooooooc) a v klidu jsme odjely, Andreizinhiných katastrofických scénářů si nevšímaje.
neslibujeme, že budeme na tenhle blog přispívat pravidelně, ale budeme se snažit, abyste na nás nezapomněli a počtení vás aspoň občas a aspoň trochu bavilo. těšíme se, i když alespoň u mě se už začínají projevovat trochu rozporuplné pocity, ale to je asi normální, když jde člověk do něčeho novýho a docela zásadního. no popravdě se nejvíc bojím toho, že těm hobitím portugalcům nebudu vůbec rozumět, bo jsem se na slovíčka koukla naposledy loni v červnu před zkouškou, ale třeba se do toho časem dostanu. no doufám. dám vám vědět :D
you know you love us :)
xoxo, m.
Tak tedy první příspěvek...
usoudily jsme, že je načase napsat první záznam na tento blog, tak hurá do toho. Do odjezdu nám zbývá týden, resp. za týden už budeme kdesi v Lisabonu (doufám, že budeme mít kde bydlet:P), pomalu si zvykat na nový, prozatimní život...
Možná by nebylo od věci napsat něco o nás, kdo jsme, co děláme, co máme rády, co nemáme rády...
Takže já i Menina studujeme druhým rokem portugalštinu na FF UK a tento semestr jsme se rozhodly strávit v portugalské metropoli Lisabonu. Celá procedura od podání příhlášky do programu Erasmus (mimořádně jednoduché) s celým byrokratickým procesem zahrnujícím mnohé návštěvy erasmus koordinátora na katedře, zahraničního oddělení na fakultě a evropské kanceláře na univerzitě (mimořádně komplikované) trvala plus minus rok...samozřejmě, že se to dá udělat mnohem rychleji, ale asi už si zvykáme na portugalské manýry - amanha apod...:)
Během tohoto týdne, co zbývá do odjezdu musíme stihnout zařídit vše potřebné, pobýt co nejvíc času s drahými, milými, milovanými a nejmilovanějšími (:*), uspořádat farewell parties etc etc. jak to má člověk všechno stihnout??!!
anyway, tento blog vznikl za účelem udržování komunikace s kamarády, které si do kufru nepřibalíme (bohužel, obzvlášť u některých mě to hodně mrzí), zároveň jako naše vlastní paměť, co všechno jsme prožily a zažily v této "L´Auberge Espagnole" tedy vlastně "L´Auberge Portugaise" :), sbírka těch nejlepších fotek (spousta jich bude i na nasich flickr účtech) a tak dále....
no a co tedy máme rády a co ne? jo: fotky, focení, Menina svůj foťák (já ten svůj moc ne), starbucks coffee, jakýkoli coffee to go (i když od určité doby si dávám místo kávy čaj, infelizmente), festas, hudbu, sluníčko, portugues e outras linguas estrangeiras, prostě pohodu...
ne: ty, kteří pohrdají starbucks coffee a veškerými coffee to go (nikdo neříká, že je to ta nejlepší káva na světě, tak co je za problém?), vybraná díla portugalské literatury (ano, fernando, na tebe narážím), kunderu...no a tak:)
For those, who doesn´t speak czech I have to say - learn it:P such a nice language...but as we are not that cruel, I guess we will write also in english (me), french (menina) and probably in portuguese (both?:)), too... (we should write in portuguese, shouldn´t we?)
so, that´s all for the first post...
XoXo, Andreizinha
Možná by nebylo od věci napsat něco o nás, kdo jsme, co děláme, co máme rády, co nemáme rády...
Takže já i Menina studujeme druhým rokem portugalštinu na FF UK a tento semestr jsme se rozhodly strávit v portugalské metropoli Lisabonu. Celá procedura od podání příhlášky do programu Erasmus (mimořádně jednoduché) s celým byrokratickým procesem zahrnujícím mnohé návštěvy erasmus koordinátora na katedře, zahraničního oddělení na fakultě a evropské kanceláře na univerzitě (mimořádně komplikované) trvala plus minus rok...samozřejmě, že se to dá udělat mnohem rychleji, ale asi už si zvykáme na portugalské manýry - amanha apod...:)
Během tohoto týdne, co zbývá do odjezdu musíme stihnout zařídit vše potřebné, pobýt co nejvíc času s drahými, milými, milovanými a nejmilovanějšími (:*), uspořádat farewell parties etc etc. jak to má člověk všechno stihnout??!!
anyway, tento blog vznikl za účelem udržování komunikace s kamarády, které si do kufru nepřibalíme (bohužel, obzvlášť u některých mě to hodně mrzí), zároveň jako naše vlastní paměť, co všechno jsme prožily a zažily v této "L´Auberge Espagnole" tedy vlastně "L´Auberge Portugaise" :), sbírka těch nejlepších fotek (spousta jich bude i na nasich flickr účtech) a tak dále....
no a co tedy máme rády a co ne? jo: fotky, focení, Menina svůj foťák (já ten svůj moc ne), starbucks coffee, jakýkoli coffee to go (i když od určité doby si dávám místo kávy čaj, infelizmente), festas, hudbu, sluníčko, portugues e outras linguas estrangeiras, prostě pohodu...
ne: ty, kteří pohrdají starbucks coffee a veškerými coffee to go (nikdo neříká, že je to ta nejlepší káva na světě, tak co je za problém?), vybraná díla portugalské literatury (ano, fernando, na tebe narážím), kunderu...no a tak:)
For those, who doesn´t speak czech I have to say - learn it:P such a nice language...but as we are not that cruel, I guess we will write also in english (me), french (menina) and probably in portuguese (both?:)), too... (we should write in portuguese, shouldn´t we?)
so, that´s all for the first post...
XoXo, Andreizinha
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
